Historie aktualizací:
Cumulus 1.9.4 (1086) - 18.12.2013
Cumulus 1.9.4 beta (1084) - 1.10.2013
Cumulus 1.9.3 (1059) - 25.2.2013
Cumulus 1.9.3 beta (1057) - 31.12.2012
Cumulus 1.9.3 beta (1042) - 18.7.2012
Cumulus 1.9.3 beta (1040) - 29.6.2012
Cumulus 1.9.3 beta (1035) - 1.6.2012
Cumulus 1.9.2 (1032) - 24.3.2012
Cumulus 1.9.2 (1028) - 24.1.2012
Cumulus 1.9.2 (1026) - 2.1.2012
Cumulus 1.9.2 (1023) - 12.12.2011
Cumulus 1.9.2 (1017) - 7.10.2011
Cumulus 1.9.2 (1014) - 19.9.2011
Cumulus 1.9.2 (1013) - 14.9.2011
Cumulus 1.9.2 (1007) - 17.8.2011
Cumulus 1.9.2 (1006) - 30.7.2011
Břístev
213 m n. m., N: 50°17´ 16´´, E: 15°13´54´´
Břístev vznikla na konci 13. století, v roce 1320 je uváděn Jaros de Briestye. Původně se jmenovala Břiestie. Byla vysazena na místě jílmového lesa, jak o tom svědčí i její název. Břěst je staročeské pojmenování pro jilm.
Během 15. století zpustla. V roce 1594 je připomínán dvůr Bříství se dvěma osazenými domy a třemi nově postavenými chalupami na dymokurském panství. V roce 1622 bylo Bříství připojeno k Rožďalovicím a poté ke křineckému panství hrabat Morzinů. Obec byla nadále rozdělena, druhá část patřila ke kopidlanskému dominu. Dymokurská vrchnost zase vlastnila zdejší rybníky. V obci se až do konce 60. let 20. století nacházela velmi vzácná památka lidové architektury - polygonální stodola z druhé poloviny 18. století. Přestože již neexistuje lze zde najít řadu malebných roubených domků.
Podle pověsti stával nedaleko vesnice v polích mohutný a starý hrad, který vévodil širokému dalekému okolí. Když kolem táhl Jan Žižka z Trocnova poté ještě zdejší lidé nazývali tamní lokalitu Na Zámku.
zdroj: www.chotesice.cz
Pohled webkamery
METEO:
Teplota:
Index horka: teplota (nad 27°C) & relativní vlhkost vzduchu
(nad 40%)
Ochlazování větrem: výpočet z teploty (pod 10°C) a rychlosti větru
(nad 1,3 m/s)
Zdánlivá teplota: kombinace "Index horka" a "Ochlazování
větrem"
Humindex: teplota & vlhkost vzduchu (nad 17°C)
-
-
-
-
Vlhkost vzduchu: je základní vlastností vzduchu. Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vody v plynném stavu (vodní páry) obsahuje dané množství vzduchu. Množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa k místu. Z pohledu meteorologie a klimatologie má množství vodních par zásadní význam, protože je na něm závislé počasí a místní podnebí.
Rosný bod: (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.
Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.
Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod.
Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.
Letní
den: je v meteorologické terminologii
den, kdy maximální teplota dosáhne anebo překročí 25 °C. Nejvíce
takovýchto dnů je v subtropických a tropických oblastech. V České
republice se letní dny vyskytují nejčastěji v červenci a srpnu, v
nížinách se pak mohou objevit i v květnu a září (výjimečně i v
dubnu a říjnu). Nejvíce se jich vyskytuje na jižní Moravě, v
polohách nad 1000 m n. m se pak téměř nevyskytují.
Tropický
den: je meteorologické označení dne, kdy
maximální teplota přesáhne 30 ˚C. Pro různé oblasti na zemi se
jejich počty liší, největší počet tropických dní je v oblasti
obratníků. V České republice se jich nejvíce, až 13, vyskytuje na
jižní Moravě. V polohách nad 1000 m n. m. se takové dny prakticky
nevyskytují.
Tropická
noc: je noc, kdy minimální teplota neklesne
pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně
a téměř výhradně jen v červenci a srpnu, ojediněle v červnu.
Tropické noci jsou zaznamenávány jen v nížinách. Jejich počet se v
Česku pohybuje mezi 0,1 až 0,5 ročně, nejvíce, až 1,5 ročně, se
jich vlivem městského tepelného ostrova vyskytuje v samém centru
Prahy. V posledních letech jejich počet znatelně roste.
Mrazivý den:
je meteorologické pojmenování pro
den, kdy minimální teplota
klesne pod bod mrazu a tedy se
dostane pod teplotu 0 °C
Ledový
den: je v meteorologické terminologii označení
dne, kdy se teplota po celý den drží pod bodem mrazu.Nejvyšší počty
ledových dnů jsou zaznamenávány v oblastech pólů ve větších
vzdálenostech od mořské hladiny. V České republice se s ledovými
dny setkáváme nejčatěji od listopadu do března. Nejvíc se jich
vyskytuje v lednu. Průměrný roční počet ledových dnů se v Česku
pohybuje od 30 v nížinách až po 80 na horách. Nejméně, kolem 10
ročně, se jich vyskytuje v centru Prahy, nejvíce, až 113, v
nejvyšších polohách Krkonoš, Jesníku a Beskyd.
Arktický
den: je v meteorologické terminologii
považován den, kdy maximální denní teplota nepřesáhne -10 °C. V
České republice se jejich roční počet pohybuje od 0,3 v centru
Prahy až po 7,8 na horách severovýchodní Moravy a Slezska. Arktické
dny se nejčastěji vyskytují v lednu a únoru, vzácněji v prosinci.
Na horách se mohou objevit i v listopadu a březnu.
.
.
.
.
Komentáře